„JSTE TO, CO JÍTE“ platí i u koček IV. – bílkoviny

Podíváme se blíže na jednotlivé složky krmiva, k čemu jsou dobré a jak je na etiketě správně „číst“.

Bílkoviny
Bílkoviny (proteiny) jsou esenciální součástí všech živých buněk. Jsou důležité pro tvorbu buněk, růst tkání a vývoj svalových vláken. Kočka je masožravec, proto bílkoviny představují její hlavní zdroj energie.
Bílkoviny (proteiny) hrají velkou roli v regulaci metabolismu, transportu esenciálních aminokyselin v těle, jsou potřebné k výrobě protilátek (chrání kočku před nemocemi), enzymů, hormonů a tkání a pro správnou rovnováhu pH organismu.  Proto nás bude zajímat množství bílkovin (proteinů) v krmivu. Ale hlavně nás bude zajímat zdroj bílkovin, zda jsou živočišné nebo rostlinné. Čím kvalitnější bílkoviny, tím lepší stravitelnost, tedy lepší využitelnost látek z krmiva a méně odpadu v záchůdku a přijatelnější vůně.
Kvalitní protein znamená stravitelnost a aminikyselinové složení. Pátráme tedy, které z 20 aminokyselin krmivo obsahuje.  Kompletní bílkoviny obsahují dostatečné množství esenciálních aminokyselin a ty se nacházejí v mase, rybách, vejcích a drůbeži. Rostlinné bílkoviny – luštěniny, obiloviny a zelenina – neposkytují všechny esenciální aminokyseliny, které kočka potřebuje (arginin a taurin) a které se nacházejí v živočišných bílkovinách.
Bílkovina je nejlépe manipulovatelnou složkou krmení. Někdy je těžké zjistit, kolik masa je obsaženo v 1 kilogramu granulí nebo jaký podíl bílkovin v krmivu pochází z masa (je snadné a hlavně levné vyrobit krmivo s běžným obsahem bílkovin téměř bez použití masa,  jen za použití bílkovin, které  pocházejí z levných obilovin, sóji, a bílkovinných koncentrátů).   Rostlinné bílkoviny jsou pro kočku nestavitelné (45% stavitelnost na rozdíl od 90% stravitelnosti živočišných bílkovin)a nestrávené zbytky hnijí v kočičích střevech!
Na etiketě krmení se dočtete „množství dusíkatých látek“ což jsou bílkoviny – ale ne jenom ty. V USA byla například aféra s přidávaným melaminem (odpad při výrobě plastů), který je také dusíkatou látkou, avšak nikoli bílkovinou a už vůbec ne prospěšnou. Látky tohoto typu se přidávají do krmení z důvodu optického zvýšení hodnoty dusíkatých látek – analýza, která prokazuje tyto hodnoty, není schopná bílkoviny rozeznat od dalších dusíkatých látek

živočišné zdroje bílkovin

  • maso (meat):  je to čisté maso poražených zvířat – kosterní sval, jazyk, bránici, srdce, část tuku a kůže, šlachy, nervy a krevní cesty spolu s masem
  • vedlejší produkty (by-products): jsou čisté části poražených zvířat, nenacházejí se uvnitř masa, jsou to plíce, slezina, játra, mozek, ledviny, krev, žaludek, střeva bez obsahu. Nezahrnují chlupy, rohy, zuby a kopyta (paznehty).
  • vedlejší produkty z drůbeže: hlavy, nohy, vnitřní orgány (srdce, plíce, játra, ledviny, břicho, střeva). Neobsahují peří.
  • masová moučka (meat meal): zpracovaný produkt ze savčí tkáně s vyloučením krve, chlupů, kopyt a paznehtů, rohů, kůže, výkalů, obsahu žaludku a bachoru. V kvalitním krmivu by měl být specifikován druh (beef-hovězí, pork-vepřové, lamb-jehněčí, …).
  • masokostní moučka (meat and bone meal): obsahuje zpracované produkty ze savčích tkání včetně kostí s vyloučením krve, chlupů, kopyt a paznehtů, rohů, kůže, výkalů, obsahu žaludku a bachoru (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).
  • drůbeží moučka (poultry meal): obsahuje mleté zpracované maso a kůži s kostmi nebo bez kostí pocházející z celých kusů jateční drůbeže nebo jejích částí. Tato surovina nepatří do kvalitního krmiva, výrobce záměrně za účelem snížení nákladů použije tuto nepřesnou formulaci a levnou surovinu. (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).
  • drůbeží moučka z vedlejších produktů (poultry by-products meal): obsahuje mleté zpracované části jateční drůbeže, jako jsou krky, běháky, nevyvinutá vejce a střeva s vyloučením peří (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).
  • rybí moučka (fish meal): vysušená, mletá tkáň celých ryb nebo rybích odřezků s olejem nebo bez vyextrahované části oleje. Může obsahovat hlavy, ocasy, vnitřnosti a krev (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).

Na prvním místě bychom měli nalézt protein živočišného původu typu kuřecí moučka, rybí moučka, jehněčí moučka. U živočišných surovin jsou výrobci zvyklí uvést na předních místech živočišné bílkoviny (maso z různých zvířat bez další specifikace, např. „chicken“ (kuřecí), „lamb“ (jehněčí), „turkey“ (krocan)) v jeho přirozené vlhkosti (obsah vody v syrovém mase je přibližně 80 %). Po odstranění vody při výrobním procesu dojde k tomu, že ve finálním krmení bude zastoupení živočišných produktů v mnohem menším procentu a ve správně uváděném seznamu se tato složka propadne na nižší – méně důležité příčky.

Na prvních místech bychom nikdy neměli nalézt v textu něco jako vedlejší produkty živočišného původu, masové deriváty a podobně.
rostlinné zdroje bílkovin

  • obiloviny (pšenice, kukuřice, oves, ječmen), luštěniny, brambory, v méně kvalitních krmivech bývá problémem nadměrné množství obilovin a odpadů po zpracování obilovin (mouka, otruby, zlomkové obilí) na úkor živočišných bílkovin – rostlinné suroviny jsou levnější
  • sojový protein – pro masožravce hůře využitelný, riziko potravní alergie.
  • kukuřičný gluten, pšeničný gluten (corn gluten meal, wheat gluten meal) – špatně využitelné, méně kvalitní bílkoviny z obilovin, přidávají se za účelem zvýšení obsahu dusíkatých látek (levný zdroj), pšeničný gluten (lepek) slouží i jako pojivo – riziko alergií

Dalším pěkným trikem výrobců krmiva je, že např. kukuřici obsaženou v krmivu rozepíše na kukuřičný gluten, kukuřičnou moučku, kukuřičný šrot aj., tím dostane všechnu kukuřici na nižší příčky, neobjeví se tedy mezi prvními 5 surovina uvedenými na složení krmiva (po sečtení by se mohla objevit jako hlavní složka krmení). Tyto produkty většinou pocházejí z laciných odpadních produktů mlýnů, pivovarů, lihovarů, cukrovarů apod., jejich zkrmování masožravci je nevhodné kvůli nízké stravitelnosti (kukuřice), obsahu alergenů (gluten, sója).
Od nejlépe stravitelných k nejhůře stravitelným platí toto pořadí: tapioka, brambory (ne slupky), proso, amarant, rýže (celozrnná), oves, ječmen, špatně je kukuřice, nejhůře pšenice, která obsahuje velké množství lepku a často vyvolává různé alergie. Čím méně škrobů v krmivu, tím lépe, hledejte krmivo s hodnotou do 30 %, s 30-50 % jste v průměru, a nad 50% – to už je krmení pro úplně jiná zvířata.
U kvalitního krmení by rozhodně nemělo být na prvním místě uvedeno obilí nebo rostlinné bílkoviny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*